Škrob – škodí či prospívá zdraví?

Nad otázkou, zda je škrob škodlivý či prospěšný pro lidský organismus, se zamýšlelo již mnoho výživových specialistů. Pravdou však je, že dodnes nedospěli k jednotnému pohledu na danou problematiku. Škrob jako takový má totiž svá negativa, ale také pozitiva. Jeho působení na organismus je navíc dáno především tím, v jakém množství jej přijímáme. Zkrátka a dobře, vše je nakonec o míře. Proč je tomu tak ale u škrobu?

Co je škrob a čím je prospěšný?


Jedná se o sacharid, respektive o jeho druh, v němž jsou molekuly tvořeny dlouhými řetězci glukózy. Škrob je vytvářen rostlinami a obecně platí, že čím zralejší je potravina, tím méně obsahuje škrobů, a naopak více cukrů, což je patrné i chuťově např. u banánů. Z hlediska nutričních hodnot je zajímavý především tzv. rezistentní škrob, který je charakteristický tím, že se nerozkládá v trávicím traktu. Někdy je proto také nazýván dietní vlákninou, jelikož je metabolizován stejně jako konzumní vláknina.

Výzkumy dokládají, že rezistentní škrob pomáhá stabilizovat krevní cukr, což nás chrání před problémy s vysokým krevním cukrem, podporuje pocit sytosti, díky čemuž nám pomáhá s hubnutím, a dokáže také podporovat zdraví trávicího traktu díky interakci s bakteriemi. Tento typ škrobu by neměli přehlížet cukrovkáři, jelikož zvyšuje citlivost buněk na inzulin a může tak diabetikům výrazně pomoci.

Škrob se nachází v bramborech, rýži, obilovinách, kukuřici, luštěninách, semenech a dalších potravinách. Pro organismus je škrob zdrojem energie, jelikož způsobuje přeměnu glukózy na energii, kterou potřebujeme k pohybu i mentálním procesům. Pomáhá nám také rozkládat potravu, udržovat zdravé bakterie ve střevech a tělo díky nim získává z potravy potřebné živiny. Při nedostatku škrobu by tak mohlo dojít k podvýživě, a proto se nedoporučuje škroby ze stravy dlouhodobě vyřazovat.

Kdy se stává škrob škodlivým?


Především ve chvíli, kdy jej máme nadbytek, což se stává problémem současné doby. Příčinou je nízká cena škrobu a jeho schopnost způsobovat mazovatění. Užívá se totiž ke zhuštění konzistence některých nízkotučných potravin, kterými jsou např. light jogurty, nebo také do marmelád, ve kterých zachovává dlouhotrvající pěknou a lákavou barvu. Výrobce tak vyplní díky škrobu skleničku levnější složkou a také prodlouží trvanlivost produktu. Škrob se přidává z těchto důvodů také do sýrů, nanuků, smetany, kečupu atd. Jelikož se nachází ve velkém množství výrobků, které běžně jíme, tělo jej nestíhá zpracovávat a následně se jako nevyužitá energie ukládá ve formě tuku. Někteří výživoví poradci udávají, že škroby neobsahují nezbytné složky pro organismus, jakými jsou vitaminy, aminokyseliny či esenciální mastné kyseliny, a nekladou proto na jejich výskyt v jídelníčku příliš velký důraz.

Sdílejte

Podobné články

#měď Měď jako klíč k lepšímu fyzickému i psychickému zdraví

Měď patří mezi tři nejvíce zastoupené prvky v těle a podílí se na efektivnějším využití cukrů, na stavbě kostí a činnosti centrálního nervového systému. Nedostatek tohoto prvku v těle ovlivňuje funkci imunitního systému a je závažným problémem pro…

Zobrazit více
#magnesium Magnesium jako pomocník proti únavě, bolesti hlavy a úzkosti

Bolesti hlavy, únavu a pocity úzkosti zažil ve svém životě každý, a je proto možné tyto stavy brát jako běžnou součást života. Pokud se však opakují často, výrazně narušují denní program a aktivity, které se najednou…

Zobrazit více
#jazyk Co o našem zdraví prozrazuje jazyk?

Jazyk jako indikátor zdraví i nemoci Vyplazovat na někoho jazyk se obecně nesluší, ale u doktora jej s proneseným „ááá…“ vyplazujeme běžně. Jazyk nám totiž může povědět o našem zdraví více, než si možná myslíme. Pokud si…

Zobrazit více
0