Můžeme ovlivnit stárnutí? Další fakta o šišince

Ačkoliv žijeme v době progresu a medicína je vyspělejší každým rokem, některé tělní procesy jsou pro nás stále záhadou. Jak je možné, že zvířatům naroste srst ještě před zimou, tedy mnohem dříve, než by se vyskytli v ohrožení umrznutí? Jak vycítí, kdy je čas rozmnožování, aby se jejich mláďata narodila do co nejpříznivějších podmínek? A jak funguje lidský cyklus, který nás donutí každý večer zalézt pod peřinu a dát tělu několikahodinový odpočinek?

Za fungování těchto procesů odpovídá nepárový útvar zvaný šišinka. Lokalizujeme jej tak, že si přiložíme ukazováčky za uši a tam, kde by se setkaly, se šišinka nachází. Základní informace o ní a zajímavosti z výzkumu se dočtete ve článku na našem blogu. Dozvíte se, jaký má šišinka vliv na spánkový rytmus, jak vzniká pásmová nemoc neboli „jet lag“ a také co je to tuhnutí šišinky.

Šišinka v průběhu života


V mládí je šišinka aktivnější než ve vyšším věku, což je dáno mimo jiné jejím tuhnutím neboli kalcifikací. Koriguje včasný nástup puberty a rozvoj sexuálních funkcí. Má na starost cyklus, který sami pociťujeme, pokud dodržujeme určitý režim. Pokud si nastavíme budík každý den na stejnou hodinu, po nějaké době se v danou dobu začneme probouzet téměř sami. Díky šišince je tedy možné si na vstávání v určitou dobu zvyknout.

Je možné si prodloužit život?


Šišinka je řízená převážně světlem a v reakci na tmu vylučuje hormon melatonin. To dokazuje výzkum, do kterého se zapojili nevidomí jedinci. V 15 % u nich došlo k porušení vnímání signálů z okolního prostředí a k odlišnému fungování šišinky.
Jiná studie testovala vliv hladiny melatoninu na chování myší. Výzkum probíhal tak, že vědci ve večerních hodinách přidali myším do vody melatonin. Hormon zvedl jejich aktivitu a viditelně zvýšil její kondici i symptomy stárnutí, jakými je např. vyčerpanost, nemoc ad. Délka života myší, které dostávaly melatonin, byla o 20 % delší než délka života myší, u kterých nebyla zvyšována hodnota melatoninu.

Jak se udržet v kondici?


Z těchto výzkumů vyplývá, že pokud si chceme prodloužit život, měli bychom v rámci možností zabránit kalcifikaci šišinky (užíváním jódu, vitamínu D a MSM), nevystavovat se před spaním tzv. modrému záření na telefonech či počítačích, dodržovat pravidelný režim, spát denně alespoň 7 hodin, nevystavovat se dlouhodobému stresu a pravidelně relaxovat např. poslechem hudby, zpěvem, vědomým dýcháním, malováním či meditováním.
Šišinka bývá označována jako „třetí oko“, které je dle některých teorií propojeno s intuicí, kreativitou či sebeuvědoměním, a proto se doporučuje ji stimulovat a celkově se rozvíjet díky tvůrčí činnosti.

Sdílejte

Podobné články

#škrob Škrob – škodí či prospívá zdraví?

Nad otázkou, zda je škrob škodlivý či prospěšný pro lidský organismus, se zamýšlelo již mnoho výživových specialistů. Pravdou však je, že dodnes nedospěli k jednotnému pohledu na danou problematiku. Škrob jako takový má totiž svá negativa, ale…

Zobrazit více
#měď Měď jako klíč k lepšímu fyzickému i psychickému zdraví

Měď patří mezi tři nejvíce zastoupené prvky v těle a podílí se na efektivnějším využití cukrů, na stavbě kostí a činnosti centrálního nervového systému. Nedostatek tohoto prvku v těle ovlivňuje funkci imunitního systému a je závažným problémem pro…

Zobrazit více
#magnesium Magnesium jako pomocník proti únavě, bolesti hlavy a úzkosti

Bolesti hlavy, únavu a pocity úzkosti zažil ve svém životě každý, a je proto možné tyto stavy brát jako běžnou součást života. Pokud se však opakují často, výrazně narušují denní program a aktivity, které se najednou…

Zobrazit více
0